Swat4
Čtvrtý díl patří, ostatně jako jeho předchůdce, do žánru 3D taktických akcí, který je momentálně zřejmě nejvíce zastoupen profláklou značkou Rainbow Six.
Stejně jako ve všech předchozích dílech, bez ohledu na žánrová ohraničení, se stanete strážci veřejného pořádku a blaha narušovaného padouchy nejrůznějšího kalibru. A nebudete se zaobírat ničím jiným, než drcením organizovaného zločinu, ostatně vybírání pokut za špatné parkování by se asi nestalo oblíbeným hráčským artiklem. Čtvrtý díl patří, ostatně jako jeho předchůdce, do žánru 3D taktických akcí, který je momentálně zřejmě nejvíce zastoupen profláklou značkou Rainbow Six. Pokud jste s touto nebo jakoukoliv jinou hrou ze stejného soudku měli co do činění, jistě vám nemusíme připomínat, že v nich rozhodně nejde
o příběhové záležitosti nešetřící šokujícími odhaleními a nečekanými zvraty. I ve SWAT 4 byste něco podobného hledali naprosto marně. Autoři se vůbec nenamáhali s tvorbou jakékoliv dějové linky, která by spojovala jednotlivé úseky do kompaktního celku a dodala mu tak větší familiérnost. Zajisté však nejde o chybu jako takovou, spíše zaběhnutý stereotyp, jehož stín je těžké nebo snad dokonce nepotřebné přestoupit.
Hlavní nabídku hry tvoří kariéra. Název modu by sice mohl evokovat spojitost mezi misemi, ale není tomu tak. Úrovní je třináct a jde o nesouvisející kusy snažící se co možná nejvěrněji podchytit práci speciálního policejního komanda a my můžeme říci, že se jim to poměrně úspěšně daří. Rád bych vyzdvihl především vynikající atmosféru, která je i v uniformním a trochu neosobním prostředí hodně vysoko. O pocit sounáležitosti s týmem SWAT se před každou misí stará řada odborníků, jež mají za úkol seznámit vás s vyvstalou situací – popíší nepřátele, rukojmí, prostředí, ale pro ilustraci poskytnou i
časovou osu událostí. Pro někoho může být důležitá i mapa, v některých misích pouze načrtnutý plán, na němž však nevidíte ani vlastní pozici, natož, abyste na jeho základě cokoliv plánovali. Povětšinou tak poslouží jen k hrubé orientaci. Co se týče náplně úrovní, nekoná se zde žádné překvapení, ať už pozitivní nebo negativní. Úkoly se totiž svým zaměřením řadí ke klasice – povětšinou tak jde o pacifikaci zločinců, záchranu rukojmích, zajištění nebezpečného arzenálu apod. Pokaždé je pak třeba splnit hned několik hlavních cílů, a nakonec stejně poznáte, že je třeba vždy všechny zloduchy buď spoutat nebo rovnou zabít.
Ve hře najdete i volbu obtížnosti, ale trochu jinak implementovanou než je obvyklé. Nenastavíte si jí totiž na počátku kariéry, nýbrž před každou z misí zvlášť. Poměrně zajímavé a příjemné řešení, zvláště vezmeme-li v potaz, že se v průběhu akce nedá pauzovat a vyšší obtížnost tak mnohdy může vést k frustraci, jelikož už nesmíte střílet libovolně, ale teroristy je třeba pouze zatknout prostřednictvím
nejrůznějších klidu donucovacích prostředků. Někdy stačí zařvat: „policie, ruce vzhůru!“, jindy už musíte použít třeba slzný plyn nebo elektrošoker. A vězte, že padouši si podobné servítky jako vy brát nebudou, což je ve spojení s nejvyšší obtížností, kdy je třeba se obejít bez byť jediného zabití, hodně drsná záležitost, jíž do úspěšného konce dotáhnou jen ti nejlepší. Ostatní to mohou aspoň zkusit a kdyžtak se uchýlit k jednoduššímu stupni. K postupu do další úrovně je totiž třeba mít vždy určitý počet bodů ze sta, které samozřejmě při zabíjení a „nepolicejním“ postupu hodně rychle ztrácíte.
Před samotným výsadkem je ještě třeba vybavit sebe a čtyři parťáky, aby na akci měli patřičné nádobíčko. Coby primární zbraň poslouží několik druhů automatických a poloautomatických pušek s různými typy střelby. Za sekundární se pak může skrývat všelicos – třeba obyčejná pistole, elektrošoker atd. Komando samozřejmě potřebuje i zvláštní udělátka, jež podporují jeho účinnost. 
Například drát s kamerkou na konci, který podstrčíte pod dveřmi a zjistíte, co se za nimi děje (ne)pěkného. Mnohokrát dozajista využijete i brokovnici s gumovými náboji. Chybět nesmí ani několik druhů granátů, za všechny jmenujme kouřové či oslepující. K otevírání zamčených dveří pak využijete kleští nebo silné výbušniny. V případě, že narazíte na rukojmí, vyplatí se ho nekompromisně spoutat želízky, jelikož jinak by mohlo napáchat nepěknou škodu. Někdy se ale rukojmí nechtějí nechat spoutat, pročež je i jim čas od času třeba ukázat vaši autoritu.
